NAPSALI O NÁS
| Jen tak tak, aneb To není jen tak. Tak… (Pavel Černý – FOLKTIME 19. 10. 2021) |
| … už je to tady. První oficiální vystoupení kapely Jen tak tak (ex-Flow Track) proběhl 15. října ve Veselí nad Lužnicí v rámci pořadu Folk mezi řekami. Jako host přijela dámská folková sestava Lakomá Barka. „Když se trápím zbytečnostmi, tak pohlédnu nahoru,“ to je část textu úvodní písně Modlitba, kterou zahájil Jen tak tak hudební večer. Anebo pohlédnu na staré známé tváře a zaposlouchám se do dalších skladeb, které znám od staré Jentaktačí sestavy, jako je O šálku na kávu, Z nadhledu či Kantorská, nebo majstrštyky kapelníka Pavla Jarčevského Apage Satanas či Můžeš klidně spát. Na něžnější notu i city zapůsobí Francouzka v podání multinaleccoshráče Martina Šedy. Z kapely čiší tolik energie, že se dá nabrat do zásoby (co by za to asi dala jedna nejmenovaná společnost s názvem Bohemia). Každý verš, každá nota – to je 100% prožité, procítěné. K tomu nadpozemský hlas Lenky Semrádové Martinů. To rozhodně nebyl Ztracenej čas. Jen tak tak má „sílu a chuť se o svůj život – na hudební scéně – prát“. Přejme jim dlouhý život. Úplně jinou energii bylo možno čerpat i od Lakomé Barky. Jejich tvorba hodně čerpá z jihočeských luhů a hájů (například Kukačka či Hruška). A nejen v nich. Můžeme se ocitnout až na Vsetínsku. V písni V noci temné je možno slyšet i nefalešné falešné tóny. Svatební košile patří obci Zlukov, pro níž byla napsána. Některé z uvedených skladeb lze najít na nedávno vydaném albu Padly vody, včetně písně se stejným názvem, která rovněž zazněla. U ní by i Žalman smeknul. Kytary, housle, flétny, kontrabas, rytmika a perfektně sladěné až pětihlasy – to je hlavní devíza Olči, Hanky, Lenky a dvou Lucek z města českokrumlovského. Balzám, co pomůže narovnat duši. Tam V dálce… À propos, Folk mezi řekami. K tomu je potřeba zmínit několik dalších informací. Tento pořad, kdy si Jentaktaci pozvou nějakého hosta, zde bude uváděn pravidelně v době, kdy venku bude vládnout studenější klima. Svoje prostory poskytl kulturní dům, který leží mezi řekami Lužnice a Nežárka. Nejbližší další datum je stanoven na 3. prosince, a to tu spolu s Jen tak takem vystoupí Luboš Stráník. Další podrobnosti o kapele Jen tak tak i o pořadu Folk mezi řekami hledejte na www.jentaktak.cz. |
| Flow Track v. Jen tak tak, aneb Návrat k původnímu názvu (Pavel Černý – FOLKTIME 30. 8. 2021) |
| Již nějakou dobu je prezentováno, že kapela Flow Track si změní název na starý známý Jen tak tak. Požádal jsem jeho kapelníka Pavla Jarčevského, aby nám řekl jak běžela historie těchto hudebních těles. Pavle, pověz nám něco nejdříve o historii Jen tak tak. Ta začíná někdy v roce 1988, kdy jsme se s Mildou Vokáčem (tehdy ještě řadovým učitelem) dohodli, že na Gymnáziu v Jindřichově Hradci uspořádáme se studenty literární pásmo písniček Vladimíra Vysockého a Bulata Okudžavy. Měli jsme strach, protože do dramaturgie se tehdy vložila organizace SČSP (Svaz československo-sovětského přátelství – silně politická a autoritativní instituce). Kupodivu všechny písničky byly velmi hezky přijaty. Studenty to hodně bavilo a tak jsme se s těmi nejaktivnějšími začali postupně scházet. Naše troufalost byla stále větší. Nejdřív zakládající koncert kapely Jen tak v hospodě v České Kanadě, pak jsme si dokonce troufli požádat Milana Medvěda Koláře, jestli by nás nezařadil do programu tehdejších „Folkových prázdnin v Telči“. A on nám kupodivu vyhověl. To bylo velkou motivací. Cvičili jsme jako šílenci s mikrofonem od magneťáku Sonet B4. A ten zážitek na telčském zámku byl naprosto neskutečný, lidi nás odměnili velkým potleskem. Tam jsme se také dověděli, že skupina Jen tak už existuje kdesi na Liberecku. Museli jsme tedy hledat jiný název. Na ten přišla Vendulka (její dcera dnes zpívá v kapele X-tet), když s charakteristickou pro ni ironií prohlásila: S vámi, pánové, už jedině „Jen tak tak“. A bylo. Snad do této doby ještě může spadat založení festivalu Folkové růže, jejíž inspirací byla v prvních chvílích opravdu Medvědova scéna v Telči. Byli jsme Milanu Kolářovi opravdu vděční za příležitost zahrát si na tak významném festivalu. Chtěli jsme tu vděčnost nějak vyjádřit. A jak to udělat lépe než dát příležitost jiným muzikantům, aby si také mohli zahrát v krásném prostředí? A tak jsme se spojili s Michalem Juppem Konečným. Proč zrovna s ním? Protože on jediný nám napsal seriózní rozbor našeho hudebního projevu, který jsme mu poslali k posouzení tehdy ještě na audiokazetě. Rozbor nebyl nikterak lichotivý, Jupp nás ani v nejmenším nešetřil. Ale pomohl nám tím v hledání cesty. A tak jsem za Juppem zajel do Prahy a nabídl mu spolupráci na festivalu, který by se mohl odehrávat v Jindřichově Hradci na zámku. Jupp nás tenkrát pozval pro inspiraci jako účinkující na Zahradu do Strážnice. Osobní setkání s muzikantskou špičkou folku, country, trampu, bluegrassu apod. nás ovlivnilo obrovským způsobem. Vývoj kapely už se nedal zastavit. Folková růže, ač spojená s kapelou Jen tak tak, to už je ale jiná historie.… a pak se objevil Flow Track. Každé společenství prochází obdobími aktivity i útlumu. Příčin je hodně a muzikanti by mohli vyprávět. Jen tak tak byla kapela složená z velké části ze studentů. A těm se životní priority postupně mění, vyvíjejí, přeskupují. Já jsem tak časem podle různých příznaků dokázal dost přesně určit okamžik, kdy už studenta muzika nebaví. A už tehdy jsem začínal hledat náhradu. Takhle to bylo i s Jen tak takem v roce 2016. Tušil jsem, že rozpad je už jenom otázkou času, který se dovršil přerušením činnosti kapely, když z ní odešla Nela Mládková – Šimáňová. Znovu jsem hledal, nenalézal a postupně propadal zoufalství, že nebude s kým hrát. A zjistil jsem, že se rozpadla soběslavská kapela The Fingers, jejíž flétnistka a zpěvačka Iva Hovorková by se mohla svým výrazem a uměním hodit k písničkám, které jsem vytvořil. Ty jsou totiž většinou na téma „muž a žena“. Iva se spoluprací nadšeně souhlasila, začali jsme hrát jako duo a postupně přibrali Karla Metelce (perkuse, bubny), za nějaký čas se k nám přidal i Luboš Kalvas (basová kytara). Iva ale nechtěla být pouhým pokračovatelem Jen tak taku, a tak jsme se shodli na novém názvu, který navrhla. Flow Track. Asi po třech letech Iva z Flow Tracku odešla, což pro nás byla velká ztráta. Skutečnost, že se náhodou v naší blízkosti objevila Lenka Semrádová Martinů a její kamarád Martin Šeda, nám tehdy připadala jako zázrak. A tak se opět změnilo složení skupiny a zvuk písniček, které jdou životem se mnou. Jen ten název Flow Track stále méně vystihoval charakter toho, co jsme kdy poskládali. A navíc trochu zaváněl komercí, která ve světě folkařů stále ještě nezdomácněla. A tak mi přišlo velmi vhod, když Lenka navrhla návrat k původnímu názvu a všichni ostatní členové Flow Tracku s tím návrhem souhlasili. Nemohu dnes zatajit, že změna názvu je pro mě poctou, že návrat k názvu Jen tak tak prožívám s velkým zadostiučiněním a dojetím. Co očekáváš od návratu k názvu Jen tak tak? Očekávání? Jsem jediný, kdo je spojovacím článkem mezi všemi fázemi třicetileté kapely. Chtěl bych někdy, až mi ten nahoře zakáže muziku, odejít od dítěte, které jsem poslal do světa a které dělalo tak dlouho radost mně i jiným. A zároveň poprosit lidi, s kterými sdílím muzikantskou víru, aby nesli dál to, co jsem zplodil a čemu jsem rád dost obětoval. ——–Podle zákulisních informací proběhne změna během měsíce října. Co se určitě nezmění bude zápal, nadšení a radost těch pěti lidiček, co nám budou těšit naše duše. Jedno z prvních vystoupení se staronovým názvem Jen tak tak proběhne 15. října v kulturním domě ve Veselí nad Lužnicí. Sledujte webové stránky www.jentaktak.cz pro bližší podrobnosti. |