Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


21.07.2011
Folková růže 2011 - první den

První den našeho folkového svátku pro mne vždycky přináší zvýšenou míru nervozity. Letní pohody si moc neužívám, i když nepopírám že pro Růži pracuji rád.

Již před festivalem je nutné domluvit a zkontrolovat způsoby propagace, postavit pódium na malé scéně, připravit tábořiště, domluvit srazy s pořadateli, spolupráci s policií a různými městskými organizacemi, vyplnit a odeslat žádosti, podepsat převzetí, pověření, výjimky, připravit si informace a pomůcky pro zajištění provozu malé scény, kterou mám na starosti… A také organizačně zajistit Večírek bez škatulek. Vůbec nemluvím o faktu, že také večer vystupujeme – poprvé ve dvojici před domácím publikem. Pečlivost a důkladnost všech příprav se každý rok naplno projeví právě první den festivalu kolem desáté hodiny ranní, kdy se začnou sjíždět pořadatelé, vybalí se štáb a všechno musí začít v co nejkratší době bezchybně fungovat.

 

Také letošní rok nebyl výjimkou. Kolem šesté hodiny ranní jsem vypsal a rozmnožil aktualizovaný program malé scény na druhém nádvoří, sbalil si všechny věci na celý den včetně večerního koncertu a vydal se na zámek, který teď bude mým druhým domovem. Pája Jindrák a jeho team začíná stavět střechu nad pódiem malé scény, přijíždějí auta s materiálem a lidmi ze štábu festivalu. Je třeba rychle odebrat vše potřebné, vybavit jmenovky a zařídit zázemí malé scény. Ta začíná hrát nejdříve, již ve 14 hodin.

Ještě rychle odskočím zkontrolovat, jak funguje tábořiště. Naštěstí všechno běží bez problémů. Pan Čestmír Vondráček, náš školník, se již před léty nechal ode mne přemluvit k organizační spolupráci a ohromně mi tím pomáhá. Díky jeho obětavosti funguje po tři dny na tábořišti nepřetržitá služba, která zajišťuje veškerý servis pro diváky, ale také pro kapely, které zde z různých důvodů potřebují přenocovat.

 

Zdá se tedy, že všechno klape podle pořádku nastoleného v uplynulých 17 letech. Můžu se tedy naplno věnovat scéně na druhém nádvoří jindřichohradeckého zámku, jejíž vedením jsem pověřený. Na místě je už mistr zvuku Libor Nalezinek, přijíždějí první kapely. Pět minut před 14. hodinou dorazí na místo také Míra Ošanec, a tak můžeme zahájit program přesně podle plánu. Myslím, že právě zásluhou Libora, Mirka, Aničky Měkutové (která se po celou dobu nepohne z místnosti pro organizační zajištění scény) a snad i mou se nám daří přesně dodržovat časový rozpis, poskytovat muzikantům maximum možného hracího času, všem společně pak relativní pohodlí a dobrou náladu. Zdá se mi to důležité, protože večer musíme skončit přesně v 18 hodin, aby bylo možné v klidu připravit koncert na třetím nádvoří (obě scény současně hrát nemohou, protože by se vzájemně rušily). Ten již má na starosti pražská skupina pořadatelů pod vedením Emila Makala, zvaného Velký Pinďa (kapela Sekvoj).

 

Pásmo recitálů na malé scéně se pomalu chýlí ke konci. Rozděluji svým lidem úkoly v souvislosti s úklidem prostoru a zajištěním zítřejšího koncertního dne na tomto jevišti. Všichni pracují naplno a spolehlivě. Jedná se o zkušené lidi, kteří pro Růži pracují již několik let a bez nichž si náš festival vůbec nedokážu představit: Anička Měkutová, Michaela Nosková, Veronika Nosková, Ondřej Špulák, Petr Karas. Jakmile uklidíme scénu a hlediště, mají tito lidé volno, ale musejí být dostupní pro případ nenadálých situací.

 

Já zkontroluji všechny zámky a odcházím jako poslední. Dnes mám ale domluvenou krátkou zkoušku s Nelou, s níž musím sestavit náš "playlist" na hlavní zámecké nádvoří. Za pomoci Kuby se nám podaří dát program dohromady, a ještě si přehrát některé skladby, u nichž hrozí výskyt nepřesností.

 

Nedá se nic dělat, víc času nemáme, jdeme nahoru na třetí nádvoří, kde už zatím na pódiu hrají první kapely. Ještě doladit, připravit za pódiem obě kytary, kombo, sedačku a dráty a už nás Honza Brož (moderátor, který se střídá s Mildou) volá k mikrofonům. Máme 35 minut hracího času. Dlouho tedy nechceme zdržovat a pouštíme se odhodlaně do první skladby nazvané Cesta do hor. Zvuk se brzy vyčistí, slyšíme se vzájemně dobře, tak celkem v klidu a soustředění dotáhneme koncert až do poslední písničky. Lidé nás „berou“, jiskřička přeskočila a my jsme za to moc vděční. Čas jsme dodrželi na minutu přesně. K více než jednomu přídavku nás však Honza nepouští a mně se to zdá rozumné, musí přece zbýt dost času na další kapely. Křest před hradeckým publikem máme za sebou a já jsem rád, že jsme po tak náročných dnech nevyrobili žádnou větší chybu.

 

Ještě sbalit věci, odnést je do bezpečí a vychutnat si poslední vystupující kapelu, Žalmana a spol.

 

Po koncertě už nemám ani myšlenky na tradiční hospodské zpívání. Zúčastnil bych se ho sice rád, ale musím ráno brzy vstávat a být ještě tři další dny aspoň trochu při smyslech. Proto se raději odebírám k domovu a v jednu hodinu už spinkám jako jezule:-)

 

Náročný den, ale stál ze tu námahu! Díky, lidé, díky, muziko!

Pavel

 


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena