Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


03.08.2012
Způsob života: Telč 2012
 

Prázdniny v Telči. Dříve měly název Folkové prázdniny a dodnes mají chytrý přídomek, že nejde o festival, ale „způsob života“. Z celého srdce souhlasím. Jezdím na tento festival od roku 1988, zpočátku jako divák, později jako muzikant. Nedovedu si už představit prázdniny, během kterých bych se aspoň na chvíli v Telči nezastavil. Táhne mě sem samozřejmě muzika, ale také spousta přátel, které tady potkávám. Mezi ně rozhodně patří duše tohoto projektu, Milan Medvěd Kolář se svojí rodinou. A také kastelán telčského zámku, pan Milda Norek. Všechno jsou to aktivní lidé, jejichž způsob života Prázdniny v Telči plně vyjadřují.

V roce 1990 byly prvním velkým festivalem, kde jsme s kapelou vystupovali. Byli jsme tenkrát hodně nervózní, protože Medvěd nám tehdy dal obrovskou důvěru a pozval nás k vystupování přímo na hlavní nádvoří. Koncert se toho dne docela povedl a my jsme si jako předkapela Kamelotu poprvé vychutnali bouřlivý potlesk zaplněného hlediště. Ale to už je dávno. Z tehdejšího Jentaktaku jsem zůstal jediným, kdo se dožil Kocouří scény v roce 2012.


S Nelou jsme se sešli na náměstí ve tři hodiny, tedy sto dvacet minut před začátkem. Zvukaři už měli scénu připravenou a my jsme se pomalu a klidně mohli nazvučit. Zvuková zkouška byla krátká, všechno fungovalo, jak mělo. Spolupráce se zvukaři byla výborná. Hodinu před začátkem akce jsme tedy byli kompletně hotovi a mohli si vychutnat nezbytnou kávu, specifickou letní atmosféru Telče a rozhovory s přáteli.

Svítí sluníčko, předpověď počasí je pro dnešek příznivá, lavice pro diváky jsou plně obsazené, Matěj Kolář nás moc hezky uvádí, naše duo se tedy radostí dává do zpěvu a hraní. A ta radost trvá nebo spíš ještě narůstá. Zvuk je totiž výborně čitelný, lidí už je opravdu hodně i na místní poměry a v jejich tvářích čteme zájem, aktivitu, spolupráci. Pomalu nám dochází, že tenhle koncert je opravdu za odměnu. Snažíme se soustředit především na výraz a kontakt s diváky, což nás sice stojí několik drobných chyb, ale rozhodně se to vyplatí. Jsme klidní, protože všechno funguje, jak má. Náš koncert končí vydatným potleskem a přídavkem. Moc příjemná hodinka!!!

Po vystoupení jsme s radostí přijali pozvání zvukaře Honzy Friedla na „jednoho panáčka rumu“. Jenže z pozvání se vyklubalo posezení ve Filmové kavárně, která disponuje šedesáti druhy rumového nápoje z různých zemí světa. Ustáli jsme to, ale cesta přes náměstí nám trvala skoro dvě hodiny, podle toho, jak jsme potkávali různé přátele a známé. Ze skvělého koncertu různých uskupení Ulrychovců jsme tedy stihli pouze závěr, což mě osobně opravdu velmi mrzí. Ale všechno opravdu stihnout nelze.

Závěrem bych rád zdůraznil, že toto naše hraní řadím k našim letos nejpříjemnějším, a chtěl bych za ně všem, tedy organizátorům, divákům, našim věrným příznivcům a také Nele srdečně poděkovat. Pokud mi nevěříte, podívejte se na celý koncert ve filmovém archivu webových stránek Prázdnin v Telči. Krásně také všechno zachytil na svých fotografiích Luboš Konečný. Jakmile se dostanu ke svému počítači, všechny je sem umístím.

Pavel



Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena