Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


03.08.2012
Dobré, jen trochu mokré:-)
 

Byl to asi smolný den pro více akcí, které se odehrávaly pod širým nebem. Počasí si zkrátka nenechá poručit. S Nelou jsme se sešli na nádvoří hradu Roštejna dvě hodiny před začátkem našeho koncertu a hned začali řešit věčné dilema. Venku nebo pod střechou? Interiéry Roštejna jsou sice krásné, ale přece jen odpolední prosluněnou pohodu s lidmi, kteří přicházejí, chvíli posedí a pak jdou zas po svých, ničím nelze nahradit.

Nakonec jsme na popud pana kastelána zkusili zcela nové kompromisní řešení a natáhli si své zvukařké potřeby v nejširším místě podloubí. Během příprav vysvitlo slunce, lidé se začali pomalu trousit, posedávat na lavičkách, u stolků nebo na trávě a vyčkávat, co se bude dít.

První takty našich písniček zazněly přesně ve tři hodiny a před našimi zraky se rozprostřela pravá odpolední prázdninová idylka. Většinu procházejících návštěvníků hradu naše písničky zaujaly, a tak se tito lidé nechávali vtáhnout programu, nebo dokonce zlákat ke společnému zpěvu. Roštejnské nádvoří se brzy zaplnilo. Neradi, ale přece jen přejícně jsme předávali pomyslnou taktovku našim hostům, letošním portovním vítězům, rodinnému triu zvanému Švédova trojka.

„Švédi“ si svým bezprostředním projevem brzy získali srdce diváků. Harmonika, kontrabas, kytara a trojhlas zněly opravdu krásně. Portovní trofej je nepochybně ve správných rukou. Poklid představení jsem v té době asi narušoval jenom já sám, neboť jsem kolem kapely pobíhal s různými igelitovými pokrývkami, uklízel kytary do pouzder a snažil jsem se vše zabezpečit proti dešti. Znám Roštejn. Pokud jde o počasí, bývá nesmírně zrádný.

Mé tušení mě bohužel ani tentokrát nezklamalo. Náhle se bůhví odkud objevil nad našimi hlavami černý mrak. Švédova trojka ani nestačila dohrát svoji písničku a už se spustily z oblohy husté provazy deště. Rychle jsme vypnuli proud, přikryli reproboxy, předzesilovač, studiový mikrofon a stáhli se do podloubí. Jenže málo platné, vítr, jako by se nám chtěl vysmívat, náhle obrátil svůj směr a veškerý liják podporovaný silným vzduchovým prouděním se hnal právě do míst, která jsme považovali za bezpečná. Museli jsme chránit aparaturu a nástroje vlastním tělem. Přeháňka trvala sice asi jen půl hodiny, ale koncert už bohužel nemohl dále pokračovat. Všechno včetně nás samotných bylo promočené, do koncovek u kabelů se nám dostal písek, Nela vylila ze svého saxofonu asi dvě deci vody. Nejrozumnější bylo rychle všechno sbalit, odvézt do gymnázia a potom už jen sušit a sušit.

Moc nás tento konec mrzí. Nejenom kvůli práci s čištěním a sušením materiálu, ale hlavně kvůli divákům a našim hostům, kteří přijeli z Moravského Krumlova na Roštejn, aby tam odehráli pouhou polovinu svého zajímavého koncertu. Snad tedy příště se nad námi příroda slituje.

Nástroje naštěstí příliš neutrpěly, přes noc všechno krásně uschlo, a tak jsme druhý den mohli v klidu vyhrávat na kocouřím pódiu Prázdnin v Telči. Jiné akce dopadly hůř. My jsme totiž stačili využít více než tři čtvrtiny plánovaného koncertního času. To se toho dne hned tak někomu nepoštěstilo. Tak proč si vlastně stěžovat?

Bez nadsázky bych tedy raději chtěl poděkovat všem, kdo s námi tento krásný nečas prožili:-))

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena