Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


02.05.2012
Hluboké porozumění :-)

Krásné, vlastně vyloženě letní odpoledne pomalu přechází v podvečer, když se na displeji telefonu objeví současně se zazvoněním jméno Mládková Nela. Seběhnu otevřít hlavní vchod do gymnázia, abychom hned po pozdravu mohli společně konstatovat, že v tak nádherném počasí Hradečáci asi nepřijdou. V klidu si tedy projdeme některá neusazená místa našich skladeb a skočíme si na rituální česnečku s topinkou.

Jenže po návratu zpátky na gymnázium už sedělo v hledišti několik příjemných lidiček, jestli nám prý nevadí, že přišli předčasně. Vůbec nám to nevadilo. Naopak, začali jsme se těšit, že přece jen bude pro koho hrát. A v půl osmé se hlediště už docela solidně zaplnilo. Mohli jsme začít.

No, co bych složitě popisoval. Hrálo se nám bezvadně, kupodivu mě ani nerozhodilo, že jsem Nele připravil svojí kytarou několik adrenalinových okamžiků:-) Z drtivé většiny skladeb jsme však měli velkou radost. Dokonce i Tilingo lingo na ukulele jsme si s diváky užili jako hradeckou premiéru.

Hluboké nedorozumění se s námi celé odpoledne hluboce dorozumívalo telefonem, takže jsme bezpečně věděli, že budeme muset natahovat náš program tak dlouho, dokud se umělci nevymotají z dopravní zácpy. Podařilo se jim to na poslední chvíli, takže jen taktak stihli začátek svého koncertu. A byli výborní! Včetně Elišky Krausové, která zaskakuje za zpěvačku plnící mateřské povinnosti. Ale kdoví, jak to s tím záskokem nakonec bude. Elišce to totiž u „Hlubočáků“ sluší a zřejmě i svědčí. Celá skupina působí uvolněným dojmem a z jejich projevu je cítit, že pro muziku žijí. Jejich skladby jsou prý něco mezi „trampem“ a „folkem“. Pokud se někde po koncertě koná jam session, téměř jistě tam najdete Klokana a další členy skupiny. A samozřejmě také Elišku. Prozpívané noci jsou jejich dopingem. Moc toho nenapovídají, ale zazpívané písničky se počítají na stovky. Jak se říká, „od Bacha až po Vlacha“. To všechno jsem si znovu uvědomoval, když jsem poslouchal jejich dvě kytary, basu a čtyři zpěvy. Z té muziky to totiž bylo cítit na sto honů.

Večer dopadl nad očekávání dobře. Radost jsme měli nejen z velkého počtu diváků, ale také z návštěvy našich přátel z Prahy a ze Znojma. A tak snad máme důvod těšit se na další Zpívání na schodech, tentokrát s Martinem Rousem. A také na fotky od Jirky Esera (už jsou v Galerii) a Luboše Konečného (brzy přibudou).

Pavel

 


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena