Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


10.12.2011
U Poutníka Hrocha - Praha

Máme za sebou předposlední hraní v tomto roce plném změn a překvapení. Vyrazili jsme do nejistého terénu, do pražských Vysočan. Už sama cesta byla ukázkou součinnosti a koordinace. Nela jede z Brna, já z Jindřichova Hradce. Vyjíždíme okamžitě po skončení posledních vyučovacích hodin, scházíme se přesně v dohodnutý čas v Humpolci a pokračujeme dál jedním autem. Po cestě prší, sněží, fouká vítr a je mlha, přesto je však dálnice bez problémů průjezdná. Do Prahy dorazíme dvě hodiny před začátkem koncertu a hodinu hledáme skulinku, kudy by bylo možno proniknout až ke klubu. Nela tuší, kde se Klub U Poutníka Hrocha nachází, vždyť blízko něj za studií bydlela, přesto nás však systém jednosměrek pokaždé „vyplivne“ v jiné části hlavního města. Začínáme být už zoufalí, voláme pořadateli Pájovi, ale zjišťujeme, že ani Pražané nám nedokáží poradit, jak dopravní rébus rozluštit. Až nakonec zjistíme, že je to velmi jednoduché a, promiňte, typicky pražské. Musíme projet zákazem vjezdu. Hmmm, vesničané v městské džungli:-)

Jakmile jsme projeli zákazem, byla už koncovka snadná, zaparkovali jsme před klubem a začali nosit všechny věci dovnitř. Také jsme poradili pořadateli, jak se vlastně na místo svého koncertu dostane:-)

Všechno klaplo, a tak jsme mohli s „mírným“ skluzem po avizovaném začátku konečně spustit první takty. Čekala nás ještě dlouhá cesta domů, proto jsme se dohodli, že budeme začínat, zatímco Echolama dovede večer „do finále“. Sálek byl příjemný, poutník Hroch vstřícný a zamilovaný do muziky, nepočetné publikum hudbě rozumělo. Hodinka naší produkce nám uběhla rychleji, než bychom si sami přáli.

Po krátké přestávce jsme s Nelou namísto zamýšleného odjezdu znovu usedli na židličky a pozorně vyslechli „Echolamí“ část. Tato početná skupina byla v osmdesátých a devadesátých letech velice slavná, dokonce si pamatuji, že získali cenu Krtečka na Zahradě ještě ve Strážnici. To už je ale všechno dávno, nyní zbyl z celé sestavy pouze Pája Jindrák (zakládající člen, kytara, zpěv, texty, melodie) a  Iva Puszkiewiczová (zpěv, flétna, perkuse, Yamaha DD-45). Jejich projev je klidný, nenásilný, texty básnické (trochu připomínající styl Karla Plíhala), oba se blýskli několika mimořádně hodnotnými momenty zejména ve zpěvu, kytarovém doprovodu a aranžích. Celkově bych chtěl zdůraznit, že, ačkoliv se podnik nevyznačoval velkým počtem diváků, měl velice dobrou úroveň. Přeji Pájovi i poutníku Hrochovi, aby si lidé u nich podobné večery oblíbili, neboť návštěva tohoto klubu určitě stojí za to.

Zpáteční cesta proběhla bez nehody, ve dvě hodiny v noci jsme si už s Nelou oznamovali smskami, že jsme oba v pořádku doma. No a to víte, čtvrteční ráno bylo krušné, neboť školství je neúprosné:-)

Moc hezké momentky z tohoto večera můžeme najít v Galerii. Jejich autorem je Jirka Esser.

Pavel

 


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena