Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


06.11.2011
Folkový špíz 5.11.2001

Na folkovém špízu, jehož duší je už po léta třebíčský písničkář Pavel Pokorný, jsme měli hrát letos už podruhé a velice si toho vážíme. Jsou totiž i jiné kapely, které by si v sále Náměšťské sokolovny rády zabrnkaly, jenže... Počet kapel i finanční limit pořadatelů jsou opravdu přísně omezené záležitosti.

S Nelou jsme se neviděli dobrých 20 dní. Nemohli jsme si tedy dovolit sejít se až na pódiu, museli jsme před vystoupením trochu pozkoušet. Hodila se nám tentokrát moje chalupa, která se nachází právě v blízkosti Třebíče či Náměšti nad Oslavou. Dali jsme si sraz ve dvě hodiny, Nela však trochu zabloudila (poprvé sem jela autem sama, vždycky ji vozil Kuba), začali jsme tedy zkoušet až kolem půl čtvrté. Umění-neumění, museli jsme přece nejdříve ochutnat zákusky, které po cestě nakoupilaJ Ať už jsme tedy hráli jakkoliv, zkouška se vydařila a byla úžasně slaďoučká. Kolem šesté hodiny jsme už ovšem zas vykládali věci z aut v místě festivalu. Na pódiu se právě zvučily naše známé "4zdi". Jejich vystoupení mám v čerstvé paměti z divadélka na Červené Lhotě, tentokrát mi však všichni členové připadali poněkud méně uvolnění. Totéž ovšem neplatí pro Švédovu trojku (také ji známe ze Zpívání na schodech). Každopádně obě formace sklidily velký potlesk diváků a „povinný přídavek“ se mi rozhodně v jejich případě povinný nezdál.

Na pódiu se začal připravovat Pavel Pokorný a mě napadlo, že se tentokrát chystá něco neobvyklého. Tou zvláštností, jak jsem posléze zjistil, byla basová kytara Petra Novotného (basáka Devítky a Žalmanova Spolu), která při vystoupení dodala Pavlově krásně znějící akustice spolehlivý hutný spodní základ. Příjemné, moc příjemné!!

Během občerstvovací přestávky se pak na pódium nahrnula Devítka v celé své kráse, za mixpult vynikajících zvukařů firmy Gedysound tradičně zasedl Míra Hron (dvorní zvukař Devítky a Žalmana), a tak mohla vypuknout smršť písniček, vokálů, legrácek a skvělých instrumentálních kousků této znovuzrodivší se sestavy. "Deváťáci" mírně přetáhli svůj vymezený hrací čas, protože publikum je nechtělo pustit z pódia.

A opakuje se stejná situace jako na Zahradě 2011:  Po Devítce nastupuje před rozdováděné publikum dvojice učitelů:-) Jen tak tak. Obáváme se, že obecenstvo odejde na pivo. Na první písničce je zcela určitě znát naše nervozita. Mám v kytaře nový snímač a kvalitní kabely, z komba se mi tedy ozývá jiný zvuk, na který nejsem zvyklý. Také Nela je tím trochu zaskočená. Těžko říci, kdo z nás dvou kazí víc. Asi já. Podle Nely jsme zahráli úvodní Moldoveanu příšerně rychle. Já si toho nejsem moc vědom, ale připouštím, že to mohlo být tak. Vždycky vlivem nervozity podvědomě zrychluji. Jenže to není důležité, hrajeme přece živé vystoupení, a tak se nad naší první písničkou oba jenom pousmějeme. Důležité je, že sál nám, zdá s upřímně, tleská. A tak tedy hodíme nerváčky za hlavu a necháme se už jenom vtáhnout do našich písniček. S námi jsou do nich vtaženi i diváci a v této krásné společnosti nám vymezená půlhodinka uplyne jako voda. Ještě přídavek a musíme se loučit. Díky, Pavle Pokorný, díky, milí a moc příjemní človíčci v hledišti, díky kluci od zvuku!! Zase jsme Pánubohu nebo Přírodě ukradli kousek života na vrcholku vlny.

Kvalitní a skvěle hudebně propracovanou muziku skupiny Leporelo jsem, zavalen povinnostmi, nestačil celou vnímat. Kromě poslední písničky. Je to škoda. Snad příště, určitě si na Ivoše Cicvárka a jeho team udělám víc času.

Rozhodně jsem si však nechtěl nechat ujít koncert Pavlíny Jíšové a přátel. Znám Pavlínu dlouho, ještě od starého Žalmanova Spolu. Jejího hudebního umění si nesmírně vážím, je pro mě hodně inspirující. Tuto sobotu jsem měl možnost sledovat, jak se už nevím pokolikáté znovu zvedla po tom, co se jí rozpadla pracně budovaná hudební sestava. Tentokrát nastoupili za mikrofony kromě Pavlíny ještě vynikající Michael Vašíček (prý už také na odchodu do jiné kapely) a stále se lepšící Adéla Lounková. A opět krásně propracované a úplně přestavěné vokály, znovu nové skladby převážně z Pavlínina pera. Kde jen bere tu energii! Nekonečnou inspiraci k písničkám o lásce tak silné, až zbavuje člověka smyslů! To je její nejsilnější parketa a já místy poslouchal úplně bez dechu.

Koncert skončil půl hodiny po půlnoci. Rád bych ještě vyzdvihl skromné, vtipné, nezdržující, nemanipulující a uctivé vystupování moderátora Petra Jordána, jinak pana učitele na jedné vesnické škole blízko Třebíče.

Po skončení hudební části jsem si ještě asi hodinku povídal s Pavlem Pokorným, abych zjistil, že náš vztah k tomuto hudebnímu žánru je velice podobný.

Krásná sobota!!!!!

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena