Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


25.10.2010
Tři překvápka

Na večer 22. října jsem byl docela zvědavý. U nás Na schodech se měla sejít skromnější kombinace hudebníků bez hvězdného obsazení, která ale slibovala přímočarou hudbu bez zbytečných ozdob a efektů. Účast přislíbili Klára Šimková a Markéta Hávová, bechyňská hudební „štika“ Vedvou a nakonec i naše jentaktačí maličkosti. Prý na četná přání diváků jsme měli dostat ke své hudbě tentokrát větší časový prostor.

Těch diváků přišlo poskrovnu, stačili tak na zaplnění připravených sedadel. Ale vlastně na poměry, které ve folku v současné době panují, bylo těch diváků docela dost, takže mi promiňte tu neskromnost. Ostatně ti nejvěrnější v hledišti byli.

Prvním překvapením byla absence Markéty. Trochu mě to mrzelo, protože Markéta dodává Klárčinu rozumovému hudebnímu a textovému projevu (i přednesu) jemnost, hravost, lehkost, více hudebnosti. Tentokrát ji úspěšně nahradil její bratr, houslista. Měl těžkou úlohu, protože zastupovat kohokoliv v takto zavedené dvojici by byl pro každého tvrdý oříšek. Doufám, že důvody Markétina výpadku nejsou vážné. Klárka je bohužel neoznámila. V souvislosti s Klárkou Šimkovou bych chtěl tentokrát vyzdvihnout především její průvodní slovo, které mne pokaždé upoutává svojí jednoduchostí, srozumitelností, krátkostí, skromností a zdvořilostí. Je  z  něj hodně cítit úcta k písničce i k divákovi.

Druhé překvapení: Skupina „Vedvou“ by měla změnit název. Před Vítězslava Nováka se totiž už při zvukové zkoušce nahrnuli čtyři muzikanti s příslušnou hromádkou elektronického příslušenství. Bál jsem se, co s těmito začátečníky provede zrádná akustika chodby. Ale opět jsem se zmýlil. Jednak ani zdaleka nejde o začátečníky, ale čtyři nesmírně zkušené muzikanty. Za druhé, všichni umějí dokonale svoji elektroniku ovládat a zkrotit na potřebnou míru hlasitosti. Jejich hudební dovednosti jsou na vysoké úrovni, mohl bych se od nich hodně učit. Za třetí, disponují velice kvalitním hlasem a projevem sólového zpěváka. A navíc mají velice dobře propracovanou souhru nástrojů. Ta tvoří krásně plně znějící „spodek“ ke všem jejich skladbám a dovoluje na sebe postavit výraznější sóla nebo vokály. Neslyšel jsem celý jejich koncert, protože jsem se musel připravovat na vlastní vystoupení, ale z vyslechnutého mám překvapivě dobrý dojem.

Třetím překvapením byl skromný křest, vlastně spíš „křístek“ našeho čtvrtého cédéčka. Po úvodním symbolickém volebním hitu Scházíš mi, lásko (byl přece první den voleb do senátu) se role kmotrů tentokrát ujali naši neúnavní příznivci a propagátoři. Olda Javůrek, generální ředitel koncernu Močfest, a Honza Zahradník, duchovní a biologický otec Vlásenického budíčku. Role autorit jim svědčila, placičku symbolicky polili šampaňským a obě rekvizity (čímž nemyslím oba pány) jsme odkázali dobrým lidem v hledišti. Koncert pak pokračoval našimi více i méně známými písněmi a myslím, že byl přijat velice příznivě. Ono se vlastně není čemu divit. Vždyť jsem v hledišti zahlédl opravdu hodně tváří, bez kterých si už Zpívání na schodech ani nedovedu představit.

Všem lidem, o kterých tady byla řeč, bych chtěl upřímně poděkovat. Bylo mi v jejich společnosti hezky.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena