Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


16.12.2009
Bravo, Třeboňští pištci!

Malebné jihočeské městečko Borovany známe z několika našich dřívějších vystoupení v místní chráněné dílně. Tentokrát se Mildovi podařilo zprostředkovat kontakt přímo na městské kulturní středisko, které nám 12. prosince umožnilo vystoupení ve velkém sále borovanského kulturního domu.

Přijel jsem na místo o něco později, všichni Jentaktaci už byli nastěhovaní na pódiu a pomalu se schylovalo ke zvukové zkoušce Třeboňských pištců. Tak ještě rychle nazvučit obě své kytary a vyzkoušet poměr hlasů a nástrojů celé kapely. Všechno šlo jako na drátkách, takže celkově nám zkouška nezabrala víc než 10 minut. Přece  jen si s Olinem a Járinem už dobře rozumíme.

Horší to mají Pištci, neboť je jich na počet mnohem víc a v nestálém obsazení je nesnadné hledat pokaždé optimální rozmístění před sběrnými mikrofony. Ale pětatřicetiletí Pištci zkušeně a rychle rozložili po pódiu sebe i početné množství píšťal a píšťaliček všeho druhu, ve zkrácených verzích si společně přehráli obtížná nebo nejasná místa…a do sálu mohli přicházet první diváci.

Využil jsem přestávky před začátkem představení, abych si prohlédl sál a příslušenství kulturního domu. Podle mého odhadu se jedná o poměrně velkorysou rozměrnou stavbu někdy ze sedmdesátých let minulého století, jejíž údržba může být i v současnosti docela nákladná. K prostornému sálu, zvětšenému o postranní přísálí a soustavu balkonů, přiléhá restaurace, oba areály však nejsou (nebo v tuto chvíli nebyly) vzájemně propojeny. Do sousedící osvěžovny jsme také v celé skupině neomylně zamířili, abychom v rychlosti doplnili tekutiny. Járinku, tímto Ti ještě jednou oficiálně děkuju za pozvání na nealkoholické pivo (jsem zvyklý nepít před koncertem alkohol):-)

Ale času není nazbyt, kluci musejí nastoupit ke zvuku a my máme ještě chvíli času, abychom se rozehráli, převlékli, učesali apod. a dokončili sestavování repertoáru.

Pištci na pódiu zatím dostali diváky do té správné hudební nálady. Byli zas vážně skvělí. Střídali skladby vážné hudby, taneční evergreeny, country, pop music, koledy… zkrátka všehochuť žánrů. My jsme si s nimi rádi na závěr vystřihli dvě skladbičky z jejich tradičního repertoáru. Přišel čas střídání, obecenstvo jenom nerado pouštělo Pištce dolů z prken, která znamenají svět.

Krátká přestávka, do které začínáme hrát: „Teď říkám si ne, a přesto kývám hlavou…“ Diváci (je jich ve velkém sále právě tolik, aby nevznikl dojem prázdnoty) rychle zaujímají svá místa a my můžeme pokračovat vážnějšími a pomalejšími skladbičkami. Ale i ty se můžou omrzet, proto jsme rádi, když se na „La bambu“ přižene na pódium asi dvanáct „Šimeček girls“ a skvělým, neopakovatelným způsobem celou skladbu roztleskají a rozpohybují. Bravo, libuji si spolu s aplaudujícím sálem. Dívky ještě chvíli zůstávají, ale taktovka druhé poloviny koncertu stále zůstává v našich rukou. Zjišťuji, že sál má nádhernou akustiku, že naši Mistři zase dokázali vykouzlit neuvěřitelně krásný a pro mne čitelný zvuk i v monitorech, že jiskřička mezi diváky a námi zas nepozorovaně zapálila plamínek, takže mě mrzí, že už zas musíme končit. Jenže nedá se nic dělat, v sále je dost dětí, které, i když se chovaly vzorně, nemohou vydržet tak dlouho v ukázněném soustředění. Pomalu končíme. Ještě nějaký ten přídavek a už se pomalu můžeme stresovat z cesty domů.

Silnice jsou v okolí Borovan hodně namrzlé a hodně neošetřené.

Zase jeden opravdu povedený koncert charakteristický dobrou náladou, krásným zvukem a působivou spoluprací s našimi pětatřicetiletými přáteli:-) Díky!!!

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena