Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


25.07.2009
Komorní večírek bez škatulek (Langrův dům)

Od prvních příprav prvního ročníku Folkové růže nám (tedy Mildovi a mně) hodně záleželo na tom, aby festival nesl co nejzřetelnější pečeť našeho města. S tím samozřejmě souvisí i mnohokrát vznesený požadavek, aby při festivalu dostali co nejvíce příležitostí hudebníci a umělci z Jindřichova Hradce a jeho bezprostředního okolí.

Je však pochopitelné, že na akci s celostátní působností (a navíc pořádané pražskou agenturou) nemůžeme zaplnit dramaturgii převážně hradeckými muzikanty. Ti, kteří vystupují v muzeu, na nádvoří nebo na jiných scénách Folkové růže, museli projít sítem širokého celorepublikového výběru a svou účast na tomto dnes už prestižním festivalu si vybojovat.

Proto jsme k hlavním dnům festivalu „přilepili“ tradiční Komorní večírek bez Škatulek (autorem názvu je Milda), v němž chceme dát příležitost k širší prezentaci právě našim zajímavým nebo perspektivním hudebníkům. A to i takovým, kteří konkurzem časopisu Folk&country neprošli nebo se ho nezúčastnili.

Vybrat jednotlivce a kapely je však z různých důvodů každý rok obtížnější. V posledních letech se toho úkolu aktivně ujímá Milda Vokáč, který také každoročně sestavuje dramaturgii večera. My, kteří pouze přihlížíme, ho často kritizujeme, že počet účinkujících je příliš rozsáhlý. Ostatně se stejným problémem se u Mildovy dramaturgie setkáváme i při jiných akcích. Upřímná snaha o pestrost předkládaného kulturního pokrmu se pak občas promění v těžko stravitelný „Eintopf“. Něco podobného se bohužel podařilo i u letošního Komorního večírku. Osm plánovaných účinkujících a začátek koncertu v 18 hodin. Kdyby každý hrál pouhých 30 minut (včetně přípravy a uklizení nástrojů), končili bychom v deset hodin večer. Kdyby, kdyby...

První úder dramaturgii zasadil déšť, který nás vyhnal z renezančního dvorku do průjezdu a způsobil značný zmatek a zdržení. Hudebníci se nemohli chvíli dostat k sobě navzájem ani ke svým instrumentům, diváci, lavice, nástroje, všechno se muselo protáhnout úzkým prostorem dveří nebo prodejnou křehkých uměleckých předmětů. Jen zázrakem nedošlo k rozsáhlejším škodám. Když se všechno jakž takž uklidnilo, mohl koncert u vstupních dveří do průjezdu pokračovat. Ukázalo se však, že vzduch v tomto prostoru je teď těžko dýchatelný, a někteří lidé začali odcházet. Silně se rozlaďovaly hudební nástroje. Nebyl jsem mezi diváky. Seděl jsem u Langrů v prodejně na schodě a pečlivě si oknem hlídal své kytary, kombo i kufřík s náhradními díly či efekty, které jsem měl složené před výkladem. Uvnitř nebylo místo. Přenést cokoliv kamkoliv by znamenalo způsobit škodu. Důležité spíš bylo, aby se účinkující dokázali poskládat do pořadí, v němž měli nastupovat do průjezdu. Ten byl totiž zároveň vchodem a východem pro normální obyvatele domu, diváky i muzikanty. Nemůžu tedy k vystoupení jednotlivých kapel a sólistů říci vůbec nic. Jen se mi z mého pohledu zdálo, že někteří účinkující přece jen pobývají na "pódiu" poněkud déle, než by bylo v této situaci zdrávo. S povděkem jsem tedy přivítal zprávu, že novomanželé Fryčovi svoji účast na Komorním večírku na poslední chvíli odřekli (nechtělo se jim totiž opustit svou vlastní, údajně vydařenou svatební hostinu, kterou měli jen o pár metrů vedle). Zkrátili tím tento hudební maraton přinejmenším o půlhodinu.

Naše kapela nastoupila před prořídlé a vyčerpané publikum jako poslední. Vůbec se mi nechce o našem výkonu psát. I kdyby byl sebelepší, absolutorium si zaslouží diváci, kteři tu ještě s námi vydrželi. Už jen za to bych se chtěl před nimi hluboce sklonit a vzdát jim hold. Byli bezvadní, dokonce jsem zřetelně slyšel, jak si s námi zpívají naše písničky. Zkrátili jsme pořad na minimum, tuším tak na dvacet minut. Po uložení hudebních nástrojů jsme ještě krátce navštívili vedle v hotelu Juppa a Hanku Konečných, kteří se koncertu pro vyčerpání z minulých dní a z cesty do Jindřichova Hradce nezúčastnili. Docela rád jsem se pak odporoučel do postele, protože podle zkušeností jsem v prvních dnech Folkové růže očekával těžký nápor na nervovou soustavu.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena