Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


18.05.2009
Toulavý schody

Na pondělní Zpívání na schodech (4. května) jsem se moc těšil. Mělo mi připomenout staré dobré časy, kdy jsem se toulal s kytarou a hrstkou dobrých kamarádů po všech možných koutech české, moravské i slovenské země. Kdy jsme byli schopni prozpívat celou noc, cestu vlakem, deštivý den nebo slunečné odpoledne na kopci s výhledem do krajiny. Myslím, že o tom všem a ještě o dalších toulavých zážitcích byly písně, které ten pondělní večer měly oslovit sedící diváky a hrající či nehrající muzikanty. Mrzelo mne, že patřím k těm nehrajícím (Klárka s Nelou nemohly přijet), a tak jsem aspoň zpíval ze všech sil.

Skupina Hluboké nedorozumění mě překvapila nejen krásnými texty, melodiemi, přednesem, aranžemi a instrumentálními dovednostmi jejích členů, ale především odvahou, s kterou se pustila do hledání nových skladeb, nového pestřejšího výrazu. Krásně jsem si tuto část koncertu užíval a se mnou i ti, kteří přišli až na následující seskupení a byli překvapeni, jak mladí nezůstávají odcházející generaci vůbec nic dlužni, jak naopak dokážou stavět na základech tradičního trampského výrazu.

Tu tradici pak předvedl Miky Ryvola v doprovodu Jima Drengubáka a Pavla Zajíce. Kluci na nás sypali jednu "pecku" za druhou, Miky byl evidentně v dobré náladě a mně se srdíčko jenom tetelilo. To si člověk vzpomíná, kde slyšel Bál v lapáku, od koho se naučil Tunel jménem čas, jak v jeskyni Českého Švýcarska zněla Bedna o whisky…, a tak si znovu promítá a oprašuje zapomenuté sekvence svého životního filmu.

S Mikym, Pavlem i Jimem jsme si bezvadně zahráli a zazpívali už před dvěma lety na naší společné cestě Českou Kanadou. Ale tento koncert byl pro mne stejně jako tehdy pohlazením po duši a pověstným dobitím baterií. I diváků přišlo dost, takže lze s velkým díkem říci, že Mildovi Vokáčovi jeho manažerský a dramaturgický záměr zase jednou parádně vyšel.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena