Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


22.12.2006
Vánoční zpívání na schodech

Náš předposlední koncert v tomto roce je opravdu velice těžké hodnotit bez emocí. Přesto se pokusím podat svůj pokud možno nezkreslený pohled.

Přípravy byly velmi hektické, umocněné předvánočním shonem a ve školství tradičním psychickým vypětím. Spoustu věcí bylo nutné domluvit, předem připravit a načasovat. V této organizačně manažerské oblasti se jako vždycky vyznamenal Milda, který (ve snaze o co nejpestřejší program večera) pozval k účasti snad každého, koho potkal:-)

Pak následovalo delší dohadování o časovém sledu a rozsahu jednotlivých vystoupení. Věřte, že jsme pokrátili, co se dalo,  večer se totiž klidně mohl protáhnout i do půlnoci:-)

Na zkoušení moc času nebylo, protože účinkující byli "každý pes jiná ves". Montyho čardáš s Petrou jsme dozkoušeli v půl sedmé večer, Summertime s Davidem jsme zase secvičili, když už Petra hrála před diváky své sólové akordeonové skladby. Ještě že všichni naši hosté jsou muzikanti par excelence.

Eliška Mračková měla před svojí saxofonovou premiérou velikánskou trému, ale určitě se neodchýlím od obecného názoru, když napíšu, že její vystoupení bylo ozdobou programu. Musím podtrhnout, že úspěch ji moc a moc potěšil.

O ostatních našich hostech je zbytečné pět chválu, protože jde o osvědčené stálice. Jedno chci však zdůraznit. Nikdo z účinkujících není profesionál a na všech byl znát obrovský zápal pro muziku, nic nebylo jen tak na efekt. Myslím, že právě tato skutečnost měla na diváky a vlastně i na nás muzikanty nejsilnější účinek.

Diváci. Vždycky sázka do loterie. Kolik jich přijde, jak budou naladěni, jak budou ochotni přijímat naše podání hudby i mluveného slova, jak budou trpěliví, kritičtí, vstřícní, tolerantní, upovídaní nebo soustředění... Jak už však bývá tradicí, o diváky při Zpívání na schodech se nemusíme obávat. Mám pocit, že jsme už skoro jedna rodina, a včera se mi to znovu potvrdilo. Bylo nás totiž na gymplu tolik, že to Vítězslav Novák (jehož podobizna má nad Zpíváním na schodech trvalý pedagogicko muzikantský dozor) v těchto prostorách snad ještě nezažil. Moc lidí na malém prostoru... Tím spíš nás přímo šokoval ten neuvěřitelný "tah na branku", který diváci předvedli. Pro nás bylo včerejší hraní obrovskou radostí, svátkem pospolitosti, neformální sváteční nálady, zkrátka něčím opravdu vánočním, dojemným, někdy jsme měli co dělat, abychom udrželi city na uzdě a soustředili se na běžné muzikantské "řemeslo". O tom, že to všechno působí jako vzpruha a zadostiučinění, jistě nemusím psát... zkrátka bylo nám moc, moc, moc dobře, užívali jsme si včerejší večer a chtěli bychom všem poděkovat.

Je nám trochu líto těch, kteří seděli vzadu a měli tudíž omezený poslech. Nepočítali jsme s tak velkým zájmem, a proto jsme nepostavili mikrofony, takže hlubší a důvěrnější hudební pasáže zanikaly. Jsme si toho vědomi. Zpívali jsme jako o život, věřte, že jsme dělali, co se dalo.

Večer byl také posledním naším vystoupením s Petrem Jankolou, kterému přejeme hodně radosti a úspěchů v novém pracovním působišti.

Co říci závěrem, vím zcela jistě: Stále potkáváme ve městě lidi, kteří se k nám sami hlásí a říkají, že to byl úžasný večer, že si krásně odpočinuli od denního shonu, že jsou nadšení atmosférou večera a jsou rádi, že objevili Zpívání na schodech, takže začnou chodit pravidelně. Co ještě může být pro nás lepší pochvalou?

Namítáte, že sebechvála "zapáchá"? Tak přijďte, třeba to s námi příště zažijete.

Hezké vánoční svátky:-)))))))

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena