Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


06.05.2007
Zdravíme děti z Žirovnice a Počátek!

Dopřáli jsme si zas trochu odpočinku. Přece jen nejsme profesionální hudebníci a naším prvořadým zájmem je studium a zaměstnání. A tak dívky pečlivě udržují přijatelnou míru  účasti na vysokoškolských přednáškách a seminářích, my pánové zase připravujeme maturitní zkoušky a doháníme, co jsme kvůli muzice zameškali. Trochu i zkoušíme nové písničky a připravujeme se na letní příval koncertů, festivalů a jiných hudebních akcí. Přesto jsme se ještě v pátek vydali do škol v Počátkách a Žirovnici s naším pořadem Mexiko, země slunce a muziky. A nelitujeme toho.

V Žirovnici nás přivítala nejen krásná a příjemná kulturní pracovnice, ale i plný sál zvídavých, šikovných a aktivních školáků. Hned od začátku bylo znát, že naše téma je pro děti zajímavé, a tak jsme si všichni v sále užívali pocitu vzájemnosti při snímcích, písničkách, vyprávění i tanci. Oceňujeme pozornost a aktivitu zejména nejmenších dětí, pro které celý pořad byl asi trochu dlouhý. Však jsme také žirovnickou školu v konkurenčních Počátkách pořádně vychváliliJ!

Počátecké děti se sešly v kině. My jsme na místo dorazili pouhých 45 minut před začátkem pořadu, avšak hlavně díky mimořádné ochotě a vstřícnosti zaměstnanců kina, místních ochotníků a samozřejmě i paní učitelky Zadražilové se nám všechno povedlo v pohodě připravit. Paní učitelka v úvodu pořadu vyzdvihla naši spokojenost s vystoupením v Žirovnici a vyzvala děti, aby se nenechaly zahanbit. Zdálo se nám, že žáci přijali její řeč spíš ironicky, ale brzy se ukázalo, jak hluboce jsme se mýlili. Po počáteční „povinné“ demonstraci pohrdání vůči všemu, co předkládají dospělí J, se také počátecké děti nechaly vtáhnout do pořadu, sál jako zázrakem ztichl, učitelé najednou nemuseli nikoho napomínat a už tady zase byla ta pověstná jiskra vzájemné soudržnosti mezi hledištěm a jevištěm. Dětem se zalíbilo naše vyprávění i zpěv a nám zas udělali radost tanečníci. Ale v čem získali žáci z Počátek jednoznačné prvenství, bylo množství dotazů na konci pořadu. Jejich počtem a kvalitou (nikdo se neptal hloupě!!!) jsme byli opravdu v dobrém smyslu šokováni. A přitom nešlo o pouhou „zdržovací taktiku“, protože vyučování už bylo stejně u konce a přespolní odcházeli na autobusy. Beseda se tak neočekávaně prodloužila asi o půl hodiny, ale my máme velkou radost, že naše snažení a přípravy nebyly zbytečné.

Někdy se nás žáci ptají, jestli je hodně pracné připravit takový pořad. Odpovídám tedy, že příprava jednoho konkrétního pořadu není až tolik namáhavá. Celý program i všechny naše koncerty jsou výsledkem sedmnáctiletého zkoušení, objevování, zavrhování, vyrovnávání se s neúspěchy, kritikou, malomyslností. Bylo potřeba, aby si nás někdo z Mexika všiml, bylo nutné zorganizovat a zaplatit cestu, oželet peníze v zaměstnání, nahradit ztracený čas v práci a ve studiu, odříci si jiné radosti, být pro ostatní členy kapely absolutně spolehlivý ve všech situacích, umět se přemáhat, uskrovnit, dobře se dívat, fotit s filmovat, učit se na každém kroku doma i v Mexiku (zvyky, akordy, rytmus, španělská slovíčka, texty, kroky tance…). A po příjezdu zpracovat všechny materiály, vybrat nejvhodnější snímky, připravit je k projekci, rozeslat upoutávky na školy, nazkoušet pořad, zajistit si volno v zaměstnání a studiu… a jsme zas na začátku tohoto výčtu, v němž jsem ani zdaleka nevyjmenoval všechno, co se musí zařídit. Jednoduché, že?

Zkrátka, kdybychom to nedělali rádi (a to se pozná podle toho, že jsme schopní tomu hodně obětovat), žádný pořad by nikdy nevznikl.  Jenže my jsme tak trochu čtveřice bláznů, a tak jste mohli vidět, co jste viděli. A protože se vám naše Mexiko evidentně líbí, můžeme s uspokojením své pokusy nazvat radostným blázněním.

Ale oni vlastně všichni blázni jsou v podstatě spokojení, že jo:-)?

A co fotky - našli jste se v sekci Galerie?

Text Pavel, foto Milda


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena