Kontakt: Pavel Jarčevský jarcoun@centrum.cz, tel.: 604 525 878


03.08.2013
Roštejn 28.7.2013 - JTT + Mošny

Rozpálené červencové odpoledne. Teplota dávno překročila 30 stupňů celsia. Jak zpívá Miky Ryvola: "...z trávy se práší, rudá koule kůži ze zad stahuje...“. Podle meteorologů je nejteplejší den v roce. Vypravujeme se na hrad Roštejn. Moje Felicie, naložená kromě nás ještě reprobednami, mikrofony, šňůrami a podobným „sběrem“, vaří hned po nastartování a k hradu se vyhrabe na okraji kolapsu.

Na nádvoří, kde máme koncertovat, je k nevydržení, slunce sem svítí téměř kolmo. Ve stínu rozpáleného podloubí se krčí dvojice turistů s obličeji potopenými do limonád.

„Sem přece dnes může přijít jenom úplný šílenec,“ pronáším k Ondrovi, Nele a Kubovi a totéž mi potvrzuje i paní kastelánka, která hned pohotově nabízí pro koncert příjemně vychlazenou hradní kapli. Lahodný chládek, leč málo prostoru pro davy diváků, které jistě přijdou :-). Proto se rozhodujeme postavit svůj minireprosystém na nádvoří. Vybereme místo, kde pravděpodobně bude za dvě hodiny stín, a začínáme stavět. Stojany, bedny, mixpult, kombo, tři sběrné mikrofony a pár desítek metrů šňůr, vše je během 30 minut na svém místě. A světe, div se, první bedna už je ve stínu, následují ji mikrofony a konečně i kytary. Na Hrad přicházejí a přijíždějí i první návštěvníci a začínají se usazovat ve stále se rozšiřující zastíněné části nádvoří.

Záhy se v bráně objeví i naši hosté, Mošny. Začíná uvítací líbací rituál, na který se vždycky těším :-). A pak už pětadvaceticentimetrová výborná klobása, která z obou stran přesahuje velký talíř (konečně oběd), nealkoholické pivo, nezbytná káva – a jde se na věc.

Tři sběrné mikrofony fungují skvěle, mezi diváky se objeví pár známých milých tváří, zkrátka domácí prostředí. Naše hodinka uběhne, ani se nenadějeme, a nálada mezi diváky i námi je skvělá. Užívám si kvalitní basy Kuby Šimáně, který s námi koncertuje stále častěji a já z toho mám velikou radost.

Zahajují Mošny. Jejich hodinka je i pro mne zajímavá, ačkoliv repertoár této skupiny znám dost dobře. Hudebníci si totiž vyzkoušeli některé nové prvky, mezi něž patří především výraznější zařazení hudebních nástrojů. Přesněji řečeno akordeonu (Kačer) a ukulele (Kamila a David). V jednu chvíli, jak upozornila Katka, se tradičně vokální skupina zcela změnila v těleso instrumentální. To ale nic nemění na kvalitě vícehlasů. Ta už dlouho patří mezi největší „mošní devizy“.

Byl jsem překvapen počtem a reakcemi diváků, krásnou vstřícnou atmosférou, snesitelnou teplotou a nakonec i faktem, že se nám podařilo finančně pokrýt cestovní náklady.

A tak za krásné odpoledne děkuji všem, kteří tam byli. Zase jsem měl pocit, že šlo o víc než muziku.

Pavel


Zpět
 
Chytka.NET
Copyright (C) 2006 Jen Tak Tak
Všechna práva vyhrazena